Týden štěstí i velkého smutku.

20.02.2022

Je nedělní dopoledne. Pro mě, Johanku, je dnes 39. den březosti. Odborné publikace tvrdí, že štěňátka v mém bříšku už mají velikost tak 6,5 cm. Neměřila jsem je, ale věřím tomu, protože se nějak celá kulatím. Dostávám už sice jiné, výživnější štěňátkovské granulky, ale tím to nejspíš nebude. Cítím se dobře, chuť na papání mám také. Už v pátek, kolem 44. dne se prý dají v bříšku nahmatat štěňátka. A za týden v neděli by mohla být veliká kolem 9 cm. To je tedy fofr, ještě že nebudu těhotná tak dlouho jako ty lidský holky. 

Tento týden k nám domů přinesl štěstí i veliký zármutek. 

Tím štěstím byly narozeniny naší Bettynky. 

V úterý 15. února jí bylo 14 let. Je pořád tak krásná, že by určitě mohla jít i na výstavu a věřím, že by jí vyhrála. Nám ale úplně stačí, že je s námi tady, doma. Betuška i my máme radost z každého dne. A kdyby na vás někdy naše Bettynka vycenila zuby, když k nám třeba půjdete na návštěvu, tak vězte, že ona se na vás opravdu směje a je šťastná, že vás vidí. Oslavu narozenin Bettynky jsme chystali teď na sobotu, abychom je hezky společně strávili třeba i na menším výletě s Akimkem, který je nemocný. Měli jsme slíbený dort, vždycky nám ho peče páníček a tentokrát prý vymyslel nový repept a máme se nač těšit. Oslava i s dortíkem opravdu byla včera, ale proběhla pro nás všechny jinak, než jsme si přáli. Zvláště u Jardy a Věrky byly v jejich očích slzy nejen štěstí, ale tentokrát především zármutku.

Náš smutek a bolest v srdíčku je pro Akimka.

Akoušek už s námi není. Měli jsme všichni naději a moc jsme věřili, že se po operaci ještě vše alespoň na čas vrátí do "starých" šťastných kolejí.  A tak se i stalo, jen jsme nikdo netušili, že ten čas bude tak nesmírně krátký. Akimek byl s námi doma, byl zase šťastný a užíval si každou vteřinu, kterou jsme prožívali společně. Ve čtvrtek se mu ale náhle přitížilo a on Járovi řekl, že už chce odejít. Doma, mezi svými, v našem objetí a s naší láskou. Nikdy na Akimka nezapomeneme, byl tak výjimečný. Nejvěrnější a nejoddanější. Dnes už je s Anežkou tam nahoře a ví, že jsme s nimi stále a jak mu řekl Jára, Akimku počkej na mně, já za tebou zase přijdu a jednou budeme zase spolu.