Nový rok 2022

01.01.2022

Dnes vám za celou naší smečku píšu já - Johanka. Včera to venku práskalo už od večera jak "na Silvestra". No ono také bylo 31. 12. 2021. A když nadešla půlnoc, dostala jsem já i Akim a Bettynka velikou pusu na čumáček od Jardy i Věrky, pak jsme si vyslechli dlouhé přáníčko a také zavzpomínali na naší Anežku. No hlavně mně kladli na srdce, ať už se s těmi štěňátky letos pochlapím. A já se rozhodla, že do toho půjdu naplno.

Je 1. leden, ráno. Skoro 9 hodin. Rozhodla jsem se vstávat. Snídala jsem sice už v 6:15, ale pak se jdu s Akčou i Béťou vždycky ještě dospat. Jak říká paníčka "vytřepat Bártečka". No tak tedy se protahuju a najednou slyším Jardu, jak říka Věrce "a je to tady, Johanka hárá". No jasně že jo, jsem se rozhodla, že začneme tento rok vesele. Ale než Jarda stačil ukázat ty 4 krvavé kapky na podlaze Věrce, přišel Akim a podlahu vytřel jazykem. Na co jsem zapomněla a nadšená z toho nejsem, že mi hned natáhnou ty bílé kalhotky s plenkou. Ale vydržím.

Takže lidi - já hárám. A už mi plánují odběr krve na progesteron. A prý se na mě těší nějakej krásnej a šikovněj kluk. No nazdar.

Tak to máte všichni, kteří na to čekáte, ode mě novoroční dáreček. Jarda říkal, že to prý už čekal. Je fakt, že Akim asi od Vánoc, místo aby si se mnou pořádně hrál, tak se kolem mě najednou začal nakrucovat jak puberťák a navíc mi pořád očuchával můj krásnej zadeček. A 2x na mě dokonce skočil, rošťák. Ale já ho prohnala, to se přeci slušnejm holkám nedělá, že jo?